Lázeňský statut

STATUT LÁZEŇSKÉHO MÍSTA LUHAČOVICE.

Lázně Luhačovice mají velmi silné a hodnotné přírodní léčivé zdroje - studené alkalicko-muriatické kyselky. Tyto přírodní léčivé zdroje spolu s příznivým podnebím určují hlavní indikaci lázní, t. j. nemocí cest dýchacích i dalších indikace, t. j. nemocí ústrojí zažívacího a výměny látkové. Neustále se zvyšující úroveň léčebné péče a příznivé lázeňské prostředí přivádějí do těchto lázní stále větší počet nemocných z ciziny, takže nabyly významu mezinárodního. Poskytuje se jim proto zvláštní ochrana a upravuje se v nich hospodářský a kulturní život tak, aby byly vytvořeny nejpříznivější podmínky pro provádění komplexní lázeňské péče a pro další rozvoj lázní.

Vláda republiky Československé vydává podle § 10 odstavec 1 zákona č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech, pro lázeňské místo Luhačovice tento statut:

I. Všeobecná ustanovení.

1. Opatření, nutná k ochraně lázeňského místa a k vytvoření příznivých podmínek pro provádění lázeňské péče, musí být prováděna postupně a plánovitě podle pořadí jejich naléhavosti. Do ročních hospodářských plánů se tato opatření zařazují podle výhledového plánu. Návrh svého výhledového plánu vypracuje na základě úkolů a limitu státního výhledového plánu místní národní výbor v součinnosti se všemi zúčastněnými složkami, především s příslušnou plánovací komisí. Návrh schvaluje po projednání s Inspektorátem pro ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů rada krajského národního výboru.
Opatření, jejichž provedení je nutno zajišťovat ve státním plánu rozvoje národního hospodářství (zejména opatření podle odstavů 8, 9, 11, 13, 15, 16, 18, 20, 25, 29, 31, 34,), budou uskutečňována v rozsahu rozpočtových prostředků, zařazovaných ročně do státního rozpočtu.

2. Řádné plnění úkolů uložených tímto statutem pomáhá zajišťovat lázeňská komise zřízená podle § 14 zákona č. 13/1954 Sb., o národních výborech, a pomocný a poradní sbor vytvořený podle § 17 vládního nařízení č. 23/1954 Sb., o organizaci výkonných orgánů národních výborů. Lázeňská komise a pomocný a poradní sbor zejména spolupracují na přípravách výhledového plánu, spolupracují při jeho provádění a při kontrole jeho plnění.

3. Ochrana vlastní podstaty přírodních léčivých zdrojů, jejich vydatnosti, fyzikálních vlastností a chemického složení bude provedena zvláštními předpisy.

II. Lázeňské místo a lázeňské území.

4. Lázeňské místo je katastrální obec Luhačovice.

Lázeňské místo zahrnuje:
a) vnitřní lázeňské území, na němž jsou soustředěna zařízení, jež slouží bezprostředně lázeňskému provozu; je to území, jehož hranice na severu jde od domu Kubáč při silnici Luhačovice - Pozlovice směrem jihozápadním na roh lesa, odtud po jeho jihovýchodním okraji a dále linií jihozápadním směrem až ke kotě 354, odtud pokračuje jihovýchodně po polní cestě k západnímu okraji Lázeňského lesa, k hranici pozemku vily Romana, dále po cestě nad vilou Anita a po této cestě ke Kamennému křížku, dále po kamenných schodech a odtud po silnici přes řeku Šťavnici; za mostem řeky Šťavnice jde hranice po západní straně pozemku Elektrárny k jižnímu okraji tohoto pozemku, dále po východní hranici pozemku až k silnici vedoucí k Městskému náměstí , pokračuje boční uličkou k Městskému náměstí, odtud přes státní silnici do uličky podél objektu Milice k vile Božitě a odtud směrem jihovýchodním ke křižovatce lesních cest, od této křižovatky pokračuje po cestě 150 m, na to se obrací k severu, jde k domu čp. 232, vede uličkou ke křižovatce s ulicí jdoucí do Solných potoků a po této ulici jde k vile Záluží; od vily Záluží jde hranice přírodní roklí severovýchodně k okraji lesa,dále směrem severním po kraji lesa a lesem až ke křižovatce lesních pěšin nad Barandovem, kde odbočuje lesním průsekem směrem severovýchodním k potoku Gáborka, pokračuje po cestě při pravem břehu potoka ke křižovatce se silnicí Luhačovice - Dolní Lhota, jde dále po této silnici směrem severním až po hranici katastru Luhačovice - Pozlovice, odtud polní cestou západním směrem k řece Šťavnici, kterou překračuje a jde k Jánskému mlýnu, dále po spojovací cestě k vile Samorostlá a odtud po hranici katastru k okresní silnici za dům Kubáč.

b) vnitřní lázeňské území slouží pro ubytování obyvatelstva lázeňského místa, dále pro ubytování nemocných a návštěvníků lázní a pro účely rekreační a tělovýchovné, které se soustředí především v okolí Údolní přehrady; je to území, jehož jižní část jde od křižovatky polní cesty s cestou lesní u koty 354; hranice jde dále směrem jihozápadním, pokračuje po severní hranici pozemků par. č 1009, 772,769/1, dále po západní hranici pozemků parc. č. 767, 766, odtud jihozápadním směrem k mostku přes řeku Šťavnici, kterou překračuje u pozemku parc. č. 314, jde uličkou k státní silnici Luhačovice - Uh. Brod a po ní směrem východním k domu čp. 125, dále jihovýchodním směrem k východnímu cípu zahrady čp. 322, odtud směrem východním až na kotu 390; od této koty jde hranice do rohu lesa, pokračuje po západním okraji lesa severním směrem k kotě 305 a odtud po kraji lesa směrem severním ke konci přírodní rokle, kde navazuje na vnitřní lázeňské území a); severní část území navazuje na vnitřní lázeňské území a) u křižovatky lesních cest u potoka Gáborky, jde směrem severovýchodním až ke křižovatce dvou lesních cest a odtud pokračuje po lesní cestě severním směrem až ke státní silnici na Petrůvku; po státní silnici jde dále směrem severozápadním na křižovatku státních silnic, dále po silnici severovýchodně až na hranici okresu při vile Lipská, odtud jde směrem západním ke křižovatce s obecní cestou Pozlovice - Přehrada, po této cestě směrem k Pozlovicům, před obcí Pozlovice se uhýbá na jihozápad, jde po hřebenu svahu nad Přehradou až k Bílému kříži na kotu 329, a odtud polní cestou k okresní silnici Luhačovice - Pozlovice, a pokračuje lesní cestou jižním směrem až na hranici vnitřního lázeňského území a);

c) vnější lázeňské území, které zahrnuje zbývající část lázeňského místa.

5. Vymezení rozsahu obou vnitřních lázeňských území je vyznačeno na snímku katastrálního mapy, který je součástí statutu.

6. Rozsah vnitřních lázeňských území i vnějšího lázeňského území může být upraven územním plánem.


III. Opatření souvisící s výstavbou lázeňského místa.

7. Pro lázeňské místo musí být vypracován územní plán (zákon č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí).
Směrnice pro vypracování územního plánu musí vycházet
z funkce lázeňského místa,
z kapacity přírodního léčivého zdroje podle odborného popisu Inspektorátu pro ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů,
z podmínek hygienických podle odborného posudku Ústavu hygieny,
z podmínek klimatických podle odborného posudku Hydrometeorologického ústavu,
z podmínek hydrologických a geologických podle odborných posudků katedry hydrogeologie a inženýrské geologie geologicko-geografické fakulty Karlovy university, Ústředního ústavu geologického a Vodohospodářského rozvojového střediska
a musí být v souladu se schváleným statutem.

8. V lázeňském místě mohou být povoleny pouze takové stavby, provozovny a zařízení, které neporušují lázeňské klima, vegetaci, hydrologické podmínky, klid a estetický vzhled lázeňského místa. Všechny dosavadní zdroje takových závad musí být postupně odstraněny.

9. Ve vnitřním lázeňském území vymezeném v odstavci 4 písm. a) mohou být zásadně jen zařízení, jež slouží bezprostředně lázeňskému provozu, jako lázeňské ústavy, vyšetřovací a balneotherapeutická zařízení, ubytovací zařízení pro zaměstnance lázní, parky, kolonády,dále jen takové kulturní podniky, obchody a provozovny, které slouží především potřebám nemocných léčených v lázních a ostatních návštěvníků lázní, a neruší klid a lázeňský režim.
Ve vnitřním lázeňském území vymezeném v odstavci 4 písm. b) mohou být zásadně jen ubytovací zařízení pro obyvatelstvo, pro nemocné a návštěvníky lázní, dále zařízení pro účely rekreační a tělovýchovné, a jen takové provozovny a zařízení, které splňují podmínky uvedené v odstavci 8.
Ostatní zařízení a provozovny musí být postupně odstraněny.

10. Stavby, provozovny a zařízení v lázeňském místě, které jsou ustanovení tohoto statutu škodlivé nebo nejsou žádoucí pro lázeňské místo a pro lázeňský režim (odstavec 8 a 9), lze odstranit jen se souhlasem příslušného ústředního úřadu nebo orgánu; totéž platí o zastavení nebo omezení provozu.


11. Pro lázeňskou péči musí být zajištěn potřebný počet lůžek a balneotherapeutických zařízení, podle kapacity používaných přírodních léčivých zdrojů a potřeby lázeňské péče. Všechny vhodné objekty, které dříve sloužily k ubytování nemocných, musí být postupně vráceny svému původnímu účelu. Rovněž pro ostatní návštěvníky lázní je nutno zajistit potřebný ubytovací prostor.

12. O sestavení plánu opatření potřebných k zajištění úkolů podle odstavců 8 až 11 platí ustanovení odstavce 1.

IV. Hygienická a protiepidemická opatření v lázeňském místě.

13. Opatření podle nařízení ministra zdravotnictví č. 87/1953 Sb., o hygienické a protiepidemické ochraně vody, č. 24/1954 Sb., o hygienické ochraně vzduchu, a č. 25/1954 Sb., o hygienické a protiepidemické ochraně půdy musí být v lázeňském místě prováděna se zřetelem k jeho zvláštním potřebám.

Při těchto opatřeních misí být v lázeňském místě zejména:
a) provedena asanace říčky Šťavnice v celém lázeňském místě, zajištěny před znečišťováním všechny povrchové vody vyúsťující do Šťavnice a do Údolní přehrady, zajištěno proplachování koryta říčky Šťavnice a zamezeno jeho zahnívání;

b) zřízena kanalisace a ústřední vodovod tak, aby všechny domy byly řádně zásobovány zdravotně nezávadnou pitnou a užitkovou vodou a odkanalizovány, a to přednostně ve vnitřním lázeňském území vymezeném v odstavci 4 písm. a);

c) zřízeny čistírny vod a ve vnitřních lázeňských územích zlikvidován dosavadní žumpový systém v odstraňování fekálií;

d) prováděna ochrana ovzduší omezením a regulováním provozoven s velkým vývinem kouře, a to v míře stanoveném posudky příslušných odborných institucí;

e) učiněny neprašnými všechny ulice a chodníky ve vnitřním lázeňském území;

f) prováděna, způsobem schváleným okresním hygienikem, soustavná ochrana lesů, parků a půdy před jakýmkoliv znečištěním, a to též v okolí lázeňského místa;

g) denně odstraňovány odpadky a popel v uzavřených vozech s potřebným počtem nádob a zneškodňovány na skládkách založených se schválením okresního hygienika;

h) soustavně prováděna deratisace;

ch) zrušena hygienicky závadná a lázeňský režim porušující městská plovárna umístěná v Bílé čtvrti;

i) v potřebném počtu vybudovány a hygienicky nezávadně udržovány veřejné záchody;

j) odstraňovány všechny ostatní hygienické závady určené orgány hygienické a protiepidemické služby.

14. Ve vnitřních lázeňských územích vymezených v odstavci 4 písm. a) a b) nesmí být chována domácí zvířata, zejména skot, vepři, drůbež, psi a kočky.

15. Ke zlepšení klimatických poměrů a hydrologických podmínek lázeňského místa vyjímají se lesy na území lázeňského místa z rámce lesů s plánovanou těžbou a přeřazují se do skupiny lesů účelových. Hospodářské předpisy a směrnice pro tyto lesy budou stanoveny závazným lesním hospodářským plánem, který vypracuje do dvou let do vydání statutu Lesoprojekt, n. p. K projednání plánu musí být přizván zdravotnický odbor rady Krajského národního výboru a Inspektorát pro ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů. Bez jejich souhlasu nelze tento plán schválit. Až do schválení tohoto plánu budou se v lesích na území lázeňského místa provádět jen nejnutnější zásahy (kalamitní těžba, probírky)
Z téhož důvodu podle odborných osudků Hydrometeorologického ústavu, Ústavu hygieny. Výzkumného ústavu lesního hospodářství a katedry hydrogeologie a inženýrské geologie geologicko geografické fakulty Karlovy university budou dále zejména:

a) doplněny parky a lesní plochy v lázeňském místě, území v Zástupovech a svahy v Solném přeměněna v sady a vybudovány větrolamy, jako ochrana proti nepříznivým větrům a zdrojům znečišťujícím ovzduší;

b) odstraněny příčiny vytváření se mrazivé kotliny v lázeňském údolí postupnou asanací budov v centru vnitřního lázeňského území vymezeného v odstavci 4 písm. a) (Lékárny, Bystrice, Dagmar);

c) další opatřeními odstraněny zdroje zakouření lázeňského místa.

16. Pro provádění průzkumu a pro soustavné sledování klimatických hydrologických poměrů lázeňského místa třídí státní lázně podle pokynů Hydrometeorologického ústavu meteorologickou stanici I. řádu, obsluhovanou lázeňským meteorologem a
budou jí provozovat podle dohody s tímto ústavem.

17. Návrh plánu opatření k odstranění zjištěných závad vypracuje místní národní výbor v součinnosti s orgány hygienické a protiepidemické služby. Plán schvaluje rada Krajského národního výboru v Gottwaldově po projednání s krajským hygienikem. Orgány hygienické a protiepidemické služby dozírají na dodržování všech hygienických opatření a sledují jejich účinnost častými pravidelnými kontrolami.

V.  Udržování lázeňského místa.

18. Zvláštní péče musí být věnována zřizování, upravování, udržování, čištění a osvětlování všech prostranství a zařízení lázeňského místa (ulic, náměstí, cest, okolí přírodních léčivých zdrojů, kolonád, parků, hřišť, zahrad, lesů, vodních toků, vodních ploch, míst pro odpočinek, laviček, záchodů, informačních ukazatelů apod.).

Ke splnění tohoto úkolu bude zejména:
a) prováděno pravidelné strojové zametání všech ulic a náměstí, pravidelné ruční zametání všech cestiček a schodišť a pravidelné mytí a kartáčování všech ulic, chodníků, náměstí, zvláště v okolí přírodních léčivých zdrojů a kolonády, a to alespoň jednou za 24 hodin v časných hodinách ranních;

b) prováděno pravidelné kropení všech prašných cest v době sucha a v době horka též cest asfaltových, a to podle potřeby i několikrát denně;

c) v zimních období prováděno řádné odstraňování sněhu a náledí z ulic a chodníků, a to ve vnitřních lázeňských územích podle potřeby i několikrát za den;

d) prováděno pravidelné čištění a udržování všech sadových a lesních cest v lázeňském místě, jakož i v jeho okolí, se zvláštní péčí o lesní domky a záchodky;

e) prováděno udržování parků takovým způsobem, aby jejich úroveň s hlediska výtvarného a zahradní architektury byla stále zvyšována a aby lesy v bezprostřední blízkosti vnitřního lázeňského území vymezeného v odstavci 4 písm. a) byly udržovány jako lesoparky s jednodušší parkovou úpravou;

f) řádně udržována říčka Šťavnice protékající vnitřními lázeňskými územími;

g) vyřešen způsob veřejného osvětlení v lázeňském místě a zajištěno řádné osvětlení ve vnitřních lázeňských územích;

h) zajištěn potřebný počet informačních ukazatelů a jejich řádné udržování; nápisy na informačních ukazatelích musí být kromě češtiny též v hlavních světových řečech;

ch) pečováno o to, aby estetický vzhled lázeňského místa byl soustavně zvyšován úpravností všech objektů a prostranství (i neveřejných).

19. Místní národní výbor dbá o to, aby lázeňská komise v otázkách udržování lázeňského místa úzce spolupracovala s výtvarnými umělci, zejména s architekty.

20. Za účelem zajištění řádné údržby v lázeňském místě zřídí si místní národní výbor údržbářské dílny, které budou obstarávat jen údržbu objektů a zařízení, jež slouží lázeňským účelům a hromadnému ubytování.

VI.  Doprava.

21. Průběžné komunikace musí být vedeny pokud možno mimo vnitřní lázeňské území. Místní komunikace, druh vozovek, dopravní a jiná souvisící zařízení musí být voleny a upraveny tak, aby sloužily potřebám a pohodlí nemocných i ostatních návštěvníků lázní. Vybavení dopravních zařízení, jejich hygieně, zlepšování jejich vnějšího vzhledu a jiné technické úpravě musí být věnována zvýšená pozornost se zřetelem na potřeby nemocných a lázeňského provozu; je třeba dbát též na to, aby dopravními prostředky nebyl narušován klid a lázeňský režim.

22. Podrobná úprava komunikací a jejich vybavení podle zásad uvedených v odstavci 21 a úprava poštovní a kursovní dopravy bude provedena dopravním řádem.

23. Jízdní řády musí být přizpůsobeny potřebám lázeňského místa. Rada místního národního výboru uplatní požadavky v tomto směru u rady krajského národního výboru v Gottwaldově.

VII.  Opatření k zajištění klidu v lázeňském místě.

24. K tomu, aby lázeňský klid nebyl rušen hlukem,
a) zakazuje se průjezd hlučných dopravních prostředků vnitřními lázeňskými územími;

b) zakazuje se používat zvukových signálů ve vnitřních lázeňských územích; ve vnějším lázeňském území tehdy, pokud by narušovaly klid vnitřních lázeňských území a lázeňský režim;

c) v době klidu určeného pro odpočinek nemocných nedovoluje se ve vnitřních lázeňských územích dovoz potravin a materiálu hlučnými dopravními prostředky ani skládání a nakládání;

d) pro odvoz popele a odpadků z vnitřních lázeňských území se vyhrazuje doba od 20 do 22 hodin a od 6 do 7 hodin;

e) zakazuje se používat reklamního uličního rozhlasového zařízení, pokud narušuje klid vnitřních lázeňských území a lázeňský režim;

f) omezuje se používání městského rozhlasu na dobu od 8 do 9 hodin a od 12 do 13 hodin;

g) přísně se stíhají všechny porušení předpisů o potírání alkoholismu a rušení nočního klidu.

25. Další potřebná opatření k zajištění klidu v lázeňském místě učiní rada místního národního výboru.

VIII.  Zásobování lázeňského místa.

26. Pro účely zásobovací zařazují se Luhačovice na úroveň města krajského. Zásobování potravinami, ostatním spotřebním zbožím, tepelnou a elektrickou energií po případě plynem, musí být prováděno plynule a v dostatečném množství. Zásobování potravinami musí být soustavně kontrolováno orgány hygienické a protiepidemické služby a být zaměřeno na potřeby nemocných; lázeňským jídelnám musí být proto při zásobování dávána přednost v zásobování čerstvými potravinami, jako zeleninou, ovocem, mlékem a mléčnými výrobky, masem a pod., musí být zajištěno po celý rok, a to nejlépe ze zdrojů nejbližšího okolí lázeňského místa.

27. Obchodní domy, prodejny a ostatní provozovny musí být vkusně upraveny, vybaveny moderními prostředky techniky, zásobeny bohatým sortimentem všeho druhu zboží, zvláště zbožím dobré kvality a poskytovat obsluhu vysoké úrovně.

28. Prodejní a provozní doby podniků v lázeňském místě musí být upravena tak, aby vyhovovala i nemocným léčeným v lázních. Orgány, oprávněné k stanovení prodejní a provozní doby, upraví proto tuto dobu po slyšení lázeňské komise.

29. V lázeňském místě se nedovoluje takový provoz společenských podniků, který by mohl porušovat léčebně ochranný režim nemocných. Rada místního národního výboru stanoví po slyšení lázeňské komise uzavírací hodinu společenských a hostinských místností a podobných podniků se zřetelem k potřebám lázeňské péče.

IX.  Kulturní a výchovná činnost.

30. V lázeňském místě je nutno vybudovat kulturní zařízení vysoké úrovně a v rozsahu odpovídajícím potřebám lázeňského místa. Kulturní a výchovná činnost v lázeňském místě misí napomáhat vytvářet prostředí, které co nejpříznivěji ovlivní léčbu nemocných a poskytne možnost, aby se účelně vyplňoval jejich volný čas.

31. Kulturní a výchovnou činnost provádějí zařízení národních výborů po případě soubory a organizace řízené ústředně, a to podle zvláštních ustanovení nebo ujednání. Ve vnitřním lázeňském území vymezeném v odstavci 4 a) musí být zajištěno podobu celého roku pořádání symfonických koncertů, divadelních představení, hodnotných estrád a pod..

X.  Informační služba.

32. V lázeňském místě musí být zajištěna řádná informační služba o možnostech ubytovacích, léčebných stravovacích a dopravních, o pamětihodnostech města a jeho okolí, o událostech kulturních, sportovních a společenských; dále je třeba zřídit službu předplatného vstupenek na kulturní podniky a organizovat též zájezdy, kterých by sed v rámci léčebného režimu mohli zúčastnit i někteří nemocní.

33. Informační službu obstarává zejména Čedok a Turista, n. p., a to všestranně kvalifikovanými pracovníky, kteří mají zejména dobré organizační schopnosti, ovládají místní poměry, mají potřebné jazykové znalosti a vzorné vystupování a dovedou dobře jednat s lidmi. Provoz informační služby musí být zajištěn dopoledne i odpoledne, v době sezóny bez přestávky.

34. Na nádraží musí být zajištěna pravidelná informační služba od příjezdu prvého až do příjezdu posledního vlaku dálkového spojení.

XI.  Sportovní a tělovýchovná činnost.

35. Sportovní a jiná tělovýchovná činnost, vhodná pro lázeňské prostředí, musí být prováděna tak, aby nerušila klid a normální provoz lázeňského místa; musí být usměrněna způsobem, který by umožnil účast nemocných a návštěvníků lázní jako diváků. Sportovní a tělovýchovná zařízení musí být řádně vybavena a být k disposici též nemocným, pokud by se v rámci léčebného režimu taková potřeba ukázala. Sportovní události, které by porušily klid a pořádek v lázeňském místě nesmí být v lázeňském místě pořádány. Potřebná opatření k zajištění sportovní a tělovýchovné činnosti v lázeňském místě učiní okresní po případě krajský výbor pro tělesnou výchovu a sport.

XII. Ustanovení závěrečná.

36. Plnění úkolů vyplývajících z lázeňského statutu zajišťují a o dodržování opatření k ochraně lázeňského místa dbají výkonné orgány národních výborů.

37. Ustanovení odstavce 9 nevztahuje se na stávající objekty vojenské správy. Jiné výjimky z ustanovení odstavce 9 může povolit ministr zdravotnictví. Výjimky z ustanovení odstavců 18 písm. a), 24 písm. a) až f), může povolit zdravotnický odbor rady Krajského národního výboru a výjimky z odstavce 14 okresní hygienik.